Nový syrský vůdce se staví proti naprosto zničenému národu: „Všechno jsou to ruiny – kde vůbec začít?“ | Světové zprávy

Projeli jsme páteř Sýrie, na sever od Damašku přes Homs a Hama do Aleppa a pak na jihozápad přes města a vesnice jižního Idlibu.

Rozsah devastace je téměř nemožné pochopit. Ano, v centrech měst je každodenní život a trhy a rušný obchodní život.

Ale jsou tu také města duchů táhnoucí se míli za mílí, kde se bojovalo o frontové linie a opouštěly pozice, tanky nechaly shnít, minová pole zmrzačila.

Vykuchané mršiny milionů domů, podpis strašlivé palebné síly, ruské letecké útoky a Asadovy barelové bomby, mrštěné na civilní život.

Během ní uprchlo ze svých domovů jedenáct milionů lidí Sýrie 13letá občanská válka. Toto jsou trosky a prach, které po sobě zanechali.

Kafr Nabl bylo město aktivistů v jižním Idlibu, které bylo v prvních letech války známé jako srdce revoluce.

Nyní není o duši, ale graffiti umělci prošli od pádu režimu a zanechali oslavný vzkaz: „Revoluce je nápad. Kafr Nábl je svobodný!“

Na nedalekém kopci Um Abdo a její manžel Abu Abdo jsou zaneprázdněni prořezáváním olivovníků vedle místa, které bylo v Íránu, a předtím jejich domova.

„Jak se budeme moci přestavět, když nebudeme mít dost jídla,“ říká Um Abdo v slzách. „Podívej se za mě, všechno jsou to ruiny. Kde vůbec začneme?“

Zdá se, že ji více rozčiluje ničení jejích olivovníků a fíkovníků než její domov. Jsou to starší manželé a prošli si peklem.

Um Abdo uvádí třicet členů rodiny, kteří byli zabiti během války, většinu z nich, včetně jejích dvou bratrů, barelovými bombami. Její manžel strávil tři roky ve vězení.

Když vyšel, našel svou vesnici zničenou a jeho rodinu žijící ve vysídlených táborech.

Teď Asad je pryčse rozhodli zkusit život doma se svými olivovníky a malým šedým štěnětem.

Jejich synové bojují s HTS a jsou fanoušky jejího vůdce Ahmada al Sharaa. „Je to tak slušný muž se skvělými způsoby,“ říká Um Abdo.

„Muž náboženství, muž s morálkou. Všechno na něm je morální. Pokud to převezme, celá země bude v pořádku.“

Muž, kterého potkáváme, jak se snaží opravit svou motorku, říká: „Kdekoli je, tam je bezpečnost. Věci jsou dobré.

„Nemá ego. Není přísný. Nechodí například dokola a říká ‚popravte toho chlapa, popravte toho chlapa‘. Nic z toho není.“

„Nechodí kolem a říká, že nesmíš kouřit, všichni kouříme, to je v pořádku!“

Je to zpráva, kterou slýcháme opakovaně, že al Sharaa přinesla stabilitu do Idlibu. Že i ti, kteří žijí v obrovských vysídlených táborech kolem Idlibu, se díky jeho vládě spásy cítí bezpečně.

Přečtěte si více:
Uvnitř drogových továren, které financovaly Asada
Britští diplomaté jednají s lídrem HTS

Jedním z jeho hlavních úspěchů v Idlibu bylo zastavit boje mezi válčícími frakcemi a přivést je pod jednu autoritu. Jeho úkolem je nyní udělat totéž v celé Sýrii.

Zůstává hledaným teroristou s odměnou 10 000 dolarů na hlavu. Byl to džihádista, který zakládal síť Al-Káidy v Sýrii – ale říká, že se změnil.

Idlib je řízen podle práva šaría, ale zdá se, že naznačuje, že v celé zemi tomu tak nebude. Stačí říct, že záleží na tom, co dělá, ne na tom, co říká.

Bolestně jasné je, že se postaví proti naprosto zlomenému národu. Když jedeme směrem k Idlibu, rozbombardovanými ulicemi si k nám razí cestu dodávka naložená rodinným majetkem.

Ptáme se matky uvnitř, jaké má plány. Chce se vrátit do svého domova, i když je zničený. Má s sebou stan pro svou rodinu, malého chlapce a holčičku.

Její manžel byl zatčen před devíti lety a převezen do věznice Sednaya. Minulý týden zjistila, že je mrtvý.

„Oslepla jsem ze všeho toho pláče,“ říká. „Zabili ho poté, co ho mučili a vyhladověli. Znáte ty železné lisy, které používali?

„Mému synovi byl teprve rok, když ho odvezli. O svém otci nic neví.“

Její syn se ji snaží uklidnit. „Těše, tiše,“ zašeptá, když vzlyká.

Je mu teprve deset. Neměl by to dělat.