Seznamte se s vojáky, kteří loví vedoucí vedoucího Assada, kteří terorizovali Sýrii | Světové zprávy

Podle standardů jiných měst, ve kterých jsem byl nebo navštívil krátce po revoluci, se zdá, že Damašek se zdá být relativně klidný.

Častěji než ne, očekával bych, že maskovaní ozbrojenci budou nasazeni na každém rohu, hlídají ulice ve skupinách nebo se rozzuřují na otlučených nákladních vozech, s těžkými kulomety na připravených a raketových granátech připoutaných na střechy nebo na zádech bojovníků.

Ale v Damašku tomu tak není.

Existují kontrolní body dovnitř a ven z města, ale obecně řečeno, milici skupiny, které podporovaly Hayat Tahrir Al Sham (HTS)což vedlo převzetí Sýrieudržují nízký profil.

Ve skutečnosti se mnozí nyní stali součástí nově vytvořené obecné bezpečnostní síly a všichni jsou oblečeni v odpovídajících černých uniformách a únavě.

Často se mě ptám, jaký je teď Damašek Bashar al Assad’s režim je pryč.

Nejprve musím připustit, že kromě několika krátkých návštěv v Damašku před rokem 2011, jakmile jsem povstání začalo, jsem byl buď na západě nebo na sever od země s demonstranty a později povstaleckými silami – daleko od hlavního města.

Byl jsem také mezi malou skupinou novinářů na hledaném seznamu režimu, takže cestování do oblastí kontrolovaných vládou bylo nestartérem.

Takže pro mě jsou mé návštěvy v Damašku částečným objevem a částečně depresivní potvrzení toho, co jsem očekával, zejména o obrovské příměstské oblasti se snížily na trosky Assadovy bezpečnostní síly pomocí ruské armády.

Můj dojem je z města, které se dívá do budoucnosti, ale stále trpí svou nedávnou krvavou historií.

Její lidé se snaží jít dál, ale mnoho z nich zůstává uprostřed ruin a přestavba zůstává vzdálenou nadějí.

Poslouchat: Uvnitř pád Assadu

„Syřané mají všechna práva vidět spravedlnost“

Z náměstí Umayyad v Damašku jsme skočili na zadní stranu pick-upu plného obecného bezpečnostního vojáka a vyrazili pryč skrz rušný provoz a směrem k silnici vedoucí k kopci s výhledem na město.

Prošli jsme rozlehlým prezidentským palácem, který byl postaven Assady, ale nyní pod vedením samozvané „vlády spásy“.

Setkali jsme se s mužem odpovědným za bezpečnost zde v hlavním městě, Abdulrahman Dabbagh, mladistvý bratranec nového prezidenta země Ahmeda Al Sharaa.

Řekl mi, že abych se posunul kupředu, Sýrie musí také lovit vyšší vůdce syrského režimu, kteří terorizovali celou populaci.

„Syřané mají všechna práva vidět spravedlnost, která sloužila těm, kteří jim způsobili škodu za vlády tohoto nyní zaniklého režimu,“ řekl pan Dabbagh.

„Každý člověk najde každý člověk v svědectví o odpovědnosti, spravedlnosti a oprávněném regeneraci toho, co bylo přijato.“

Zeptal jsem se ho, jestli je obtížné vystopovat odpovědné.

„Existují hodnocení, výzkum a nepřetržitě práce na lokalizaci těchto zločinců,“ vysvětlil.

„Nejde vždy o přímé kroky proti každé osobě, kterou identifikujeme, čekáme, až oficiální příkazy zatkne určitá čísla.“

„Mučení bylo nekonečné“

Sotva rodina v této zemi byla nedotčena režimem a jeho neúnavným programem zadržení a mučení ve vězeních.

Bariya, 63, byl zadržen po dobu 100 dnů. Její zločin? Byla obviněna z vaření jídla pro demonstranty a špehování kontrolních bodů režimu ve městě Homs.

Ve svém vězení říká, že mučení bylo normou, a vzpomínky na výkřiky mužů ji stále pronásledují.

„Začalo by to, jakmile slunce kleslo. Mučení bylo nekonečné. Můj manžel nebyl ušetřen – poznal jsem jeho výkřiky. Touhali ho,“ řekla mi.

„Jeden z vězňů na něj zavolal a křičel, že jeho rodina je tady, strážci ji slyšeli, přišli pro něj rovnou, odtáhli ho pryč a porazili ho do chodby.“

„Netrpělivě ho mučili, bez ohledu na jeho věk – narodil se v roce 1955,“ vzlykala.

Dědictví bolesti a smrti

Bariya se stále tak bojí Assadova režimu, neukáže svou tvář ani nám nedovolí použít její příjmení.

Byla zatčena na vrcholu protestů proti ANSAD, spolu s několika členy její rodiny. Sedm z nich zemřelo ve vazbě: její manžel, jeden z jejích synů, dva její bratři, její synovec, bratranec a syn jejího švagra.

Dodnes netuší, co se stalo.

Dědictvím Assadovy tyranie je bolest a smrt a nedávná historie této staré země je pro tolik stále syrová.

Podesílání knih o historii bude nějakou dobu trvat.