Pravděpodobnost omezení globálního oteplování na 1,5 °C je vzhledem k současným trendům „prakticky nulová“, podle orgánu OSN pro životní prostředí.
Letošní zpráva Emissions Gap Report uvádí, že emise skleníkových plynů byly v roce 2023 nejvyšší v historii.
Co je ještě důležitější, tempo růstu od roku 2022 bylo téměř dvakrát rychlejší než v desetiletí před pandemií COVID.
K tomu dochází navzdory desetiletím rozhovorů o klimatu a boomu větrné a solární energie.
Analýza zjistila, že současná trajektorie uhlíkových emisí nasměruje svět k potenciálně katastrofálnímu oteplení o 3,1 °C v tomto století – ve srovnání s předindustriální dobou.
Zatímco emise v mnoha bohatých zemích, včetně Spojeného království, USA a EU dosáhly vrcholu, neklesají ani zdaleka tak rychle, aby vykompenzovaly rychle rostoucí emise v místech jako Čína, Indie, Indonésie, Saúdská Arábie a Vietnam.
‚Crunch time is here‘
„Čas klimatické krize je tady,“ řekla Inger Andersen, výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).
„Potřebujeme globální mobilizaci v rozsahu a tempu, jaké jsme dosud neviděli – začínáme právě teď, před dalším kolem klimatických závazků.“
Zpráva vyzývá státy, které se setkávají na klimatickém summitu OSN příští měsíc v Baku v Ázerbájdžánu, aby předložily závazky ke snižování emisí, které nebudou nadále ignorovat dohodu, kterou všichni podepsali v Paříži v roce 2015.
Pařížská dohodapodepsanou 196 zeměmi, se zavázala omezit globální oteplování výrazně pod 2 °C nad předindustriální úroveň a pokusit se zabránit jeho nárůstu nad 1,5 °C.
Analýza UNEP současných závazků v oblasti snižování uhlíku zjistila, že pouze jedna země, Madagaskar, předložila od loňského roku ambicióznější.
A jen hrstka je dostatečně ambiciózních, aby skutečně zpomalila globální oteplování.
Pokud by byly všechny současné závazky plně implementovány, svět by se v tomto století stále oteplil o 2,6 až 2,8 °C.
Vzhledem k tomu, že mnoho zemí, včetně Spojeného království, dosud nezavedlo politiky, aby plně splnily své cíle, současná trajektorie přibližuje svět k potenciálně katastrofálnímu oteplení o 3,1 °C.
„Projekce centrálního oteplování naznačují, že šance na omezení globálního oteplování na 1,5 °C by byla prakticky nulová,“ uzavírá zpráva.
„Toto je bitva, kterou si nemůžeme dovolit prohrát“
Nejsou to však všechny špatné zprávy.
Analýza nákladů na opatření ke snížení emisí zjistila, že existuje technický potenciál pro snížení emisí skleníkových plynů o 31 gigatun do roku 2030 – přibližně polovinu celkových emisí celosvětově v roce 2023 – a 41 gigatun do roku 2035.
Toto „masivní úsilí“ o zavedení výroby elektřiny s nulovými emisemi uhlíku, jako je vítr a slunce, a obrácení trendů odlesňování by překlenulo mezeru potřebnou k tomu, aby se svět vrátil na cestu k udržení oteplování pod 1,5 °C.
Nicméně roky nečinnosti tuto výzvu ztížily, uvádí zpráva.
Snížení emisí musí být každý rok o 7,5 % strmější až do roku 2035, aby bylo dosaženo 1,5 °C, a 4 % ročně, aby se udrželo na 2 °C.
Přečtěte si více ze Sky News:
Máma: „Syn se zabil kvůli hypersexualizované AI“
Nové zákony mohou ovlivnit, jak je s vašimi údaji nakládáno
Průkopnický lék na Alzheimerovu chorobu odmítnutý pro široké použití NHS
„Možná se nedostaneme až k 1,5C, ale 1,6C je mnohem lepší než 1,7C,“ říká Dr. Anne Olhoff, hlavní autorka zprávy.
„V zásadě záleží na každém zlomku stupně a toto je bitva, kterou si nemůžeme dovolit prohrát.“
Země mají do roku 2025 předložit nové závazky ke snižování emisí uhlíku v rámci Pařížské dohody.
Ale k dosažení požadovaných škrtů je hlavní výzvou – a tou, která bude ústřední pro jednání na nadcházejícím klimatickém summitu v Baku – technická a finanční pomoc od bohatých zemí chudším, které nenesou historickou odpovědnost za globální oteplování.
Pokrok, říká Dr Olhoff, „závisí na okamžité a neúnavné akci.“
„Především to samozřejmě závisí na politickém vedení.“
Source link