Výzvy, aby Spojené království platilo reparace za otroctví, v posledních letech sílí.
Brzy po druhé světové válce začaly bývalé britské kolonie v Asii, Africe a Karibiku získávat nezávislost.
Toto hnutí za nezávislost vedlo k tomu, že některé země požadovaly finanční náhradu za vše, co utrpěly pod britskou nadvládou.
Nedávno sociální média, hnutí Black Lives Matter, změny v monarchii a výzvy spojené se změnou klimatu zaznamenaly dynamiku kampaně za reparace.
Tento týden oba král a Premiér Sir Keir Starmer jsou na Samoe na zasedání předsedů vlád Commonwealthu (CHOGM), kde oba čelí obnovené výzvy k reparacím.
Co jsou reparace?
V roce 1661 se Barbados stal první britskou kolonií, která fungovala pod „kodexem otroků“.
To dalo Británii zákonné právo brát lidi ze svých kolonií v Africe na smrtící cesty lodí do Karibiku, kde s nimi bylo zacházeno jako s majetkem a nuceni pracovat bez peněz.
Pěstovali cukr, bavlnu a tabák, mimo jiné produkty, které se pak prodávaly za účelem zisku, čímž podpořili britskou ekonomiku a infrastrukturu.
Královská rodina byla také silně napojena na obchod s otroky.
Otroctví bylo zrušeno Velkou Británií v roce 1834, přičemž Britské impérium formálně zaniklo až předáním Hongkongu Číně v roce 1997.
Přečtěte si více ze Sky News
King dostane prasečí mršinu k pití
Tropická bouře si vyžádala 24 mrtvých
Změny pravidel anonymity policejních soudů
Po zrušení vyplatila britská vláda bývalým vlastníkům otroků náhradu – za ztrátu „majetku“ – v celkové výši 20 milionů liber (což odpovídá dnešním 300 milionům liber).
Bývalým otrokům ani jejich rodinám nebyla nabídnuta žádná kompenzace ani nabídka přesídlení. To je to, co nyní země Commonwealthu žádají v rámci reparací.
Jak jsou zapojeni členové královské rodiny?
Jako hlava státu byli britští králové a královny silně zapleteni do otroctví.
Od 16. století Alžběta I. prodala loď jednomu z největších obchodníků s otroky v zemi Johnu Hawkinsovi.
Jak Jakub I., tak Karel I. udělili monopoly na obchod s otroky v Africe obchodníkům spojeným s královskou rodinou.
V roce 1663 založil Karel II. Královskou africkou společnost, která vzala do Karibiku více otroků než kterákoli jiná instituce. Jmenoval také soudce, aby posílili právní rámec systému – fakticky z něj udělali státní podnik.
Následní monarchové pak bránili otroctví a používali jeho sílu k obraně britských otrokářských šéfů.
Než se stal králem, Vilém IV., tehdejší vévoda z Clarence, se chlubil časem stráveným v Karibiku přátelstvím s plantážníky a nakazením se sexuální chorobou. Než byl obchod v roce 1834 zrušen, tvrdil, že zotročení lidé byli „poměrně ve stavu pokorného štěstí“.
O co se žádá?
Patnáct karibských vlád, které tvoří CARICOM (Caribbean Community), vytvořilo 10bodový plán pro „reparační spravedlnost“.
To zahrnuje formální omluvu za otroctví, rozvojový program, který pomáhá národům s jejich ekonomikami, rostoucími obtížemi způsobenými změnou klimatu a vymanit se z chudoby.
Začíná: „Více než 10 milionů Afričanů bylo ukradeno z jejich domovů a násilně převezeno do Karibiku jako zotročený movitý majetek a majetek Evropanů.
„Tento obchod s opoutanými těly byl pro národy Evropy velmi úspěšným obchodním byznysem.
„Životy milionů mužů, žen a dětí byly zničeny při hledání zisku. Potomci těchto ukradených lidí mají zákonné právo na návrat do vlasti.
„Musí být zaveden repatriační program a využity všechny dostupné kanály mezinárodního práva a diplomacie k přesídlení osob, které se chtějí vrátit.“
Tvrdí, že „evropská koloniální nadvláda je trvalou součástí života v Karibiku“ a důsledky jsou „primární příčinou selhání rozvoje v Karibiku“.
Proč 205 miliard liber?
Jak hnutí za reparace nabíralo na tempu, odborníci se snažili spočítat, kolik by Británie a další bývalé koloniální mocnosti měly platit.
Začátkem tohoto roku reverend Dr. Michael Banner, děkan Trinity College v Cambridge, tvrdil, že Británie dluží 205 miliard liber jako reparace.
V roce 2023 zpráva provedená americkou poradenskou firmou, Americkou společností mezinárodního práva a University of the West Indies dospěla k závěru, že Spojené království dluží 14 zemím celkem 24 bilionů dolarů (18,8 bilionů liber).
Zprávu vedl přední soudce Mezinárodního soudního dvora (ICJ) Patrick Robinson.
Některé britské instituce nabídly reparace za svou roli v obchodu s otroky – včetně anglikánské církve, částí NHS ve Skotsku a University of Glasgow.
Co řekla Velká Británie?
Jak král, tak sir Keir se na své cestě na Samou vyhýbali přímému oslovení tohoto tématu.
V a projev ve čtvrtekKrál řekl, že chápe, jak „nejbolestnější aspekty naší minulosti rezonují“ a jak nás „historie (může) vést ke správným rozhodnutím v naší budoucnosti“.
Zmínil se o „chybách minulosti“ a řekl, že jeho rodina se zaváže „učit se a hledat kreativní způsoby, jak napravit přetrvávající nerovnosti“.
Předtím vyjádřil svůj „hluboký zármutek“ nad obchodem s otroky, přičemž jeho syn princ William jej loni popsal jako „odporné“.
Přestože královská rodina nedokázala zajít dál – král navrhl, že by podpořil výzkum vazeb své rodiny s otroctvím.
Mezitím sir Keir řekl, že reparace jsou stále mimo stůl.
„Pokud jde o otázku, jakým směrem stojíme, myslím, že bychom měli být čelem dopředu,“ řekl novinářům.
„Mluvil jsem s mnoha našimi kolegy z Commonwealthu v rodině Commonwealthu a oni čelí skutečným výzvám ohledně věcí, jako je klima tady a teď.
„A ve všech rozhovorech, které jsem s nimi vedl, je nejvíce zajímalo, zda jim můžeme pomoci pracovat s mezinárodními institucemi, finančními institucemi na takových balíčcích, které právě teď potřebují ve vztahu k výzvám, kterým čelí. právě teď.“
Source link