Po roce stále extrémnějšího počasí a neustále rostoucích globálních teplot není divu, že letošní klimatický summit OSN byl – opět – nazýván „salonem poslední šance“.
Přesto, když se vychvaluje ven jeho křídlovými dveřmi, je zvolen prezidentem Donald Trump.
Načasování jeho volebního vítězství s jeho příslibem stažení NÁS z globálního klimatického procesu, nemůže být horší.
Předpovídá se, že příští rok poprvé překročí 1,5 stupně oteplení – tedy něco Pařížská dohoda je navržen tak, aby se nestal normou.
Navzdory tomu a téměř 30 letům rozhovorů umělé emise skleníkových plynů stále rostou.
Přesto se jen hrstka národů zavázala snížit je natolik, aby do konce století zabránily téměř třem stupňům oteplení.
Přečtěte si více ze Sky News:
Britská supermodelka zemřela ve věku 46 let
Britská vesnice měla tento měsíc jen 12 minut slunečního svitu – zde je důvod
Znamená tedy náhlý odchod Ameriky v tomto nejnebezpečnějším okamžiku katastrofu?
Za předchozí administrativy byly USA hlavní diplomatickou silou při rozhovorech – zprostředkovávaly významné ústupky od vzdorovitějších států, včetně největšího znečišťovatele na světě, Čína.
Stanovila si také ambice, přijala sliby o snižování emisí uhlíku a domácí politiky, jako je zákon o snižování inflace (IRA), který vyslal mocnou zprávu ostatním, že pokud USA vidí budoucnost za fosilními palivy, může ji každý.
Jako největší akcionář Světové banky byly USA rovněž považovány za klíč ke zprostředkování nové dohody o financování zeleného přechodu v chudších zemích: hlavním cílem COP29 jednání v Ázerbájdžánu.
Nyní sice její vyjednávací tým mířící do Baku stále slouží prezident Joe Biden‚s agendy, ztratila své diplomatické vlivy. Za necelé tři měsíce budou všichni bez práce.
Podnítí odchod USA další vůdce – ohrožené stále více pravicově orientovanými voliči doma –, aby také omezili své ambice?
Nebo dokonce následovat její příklad a zavrhnout „probuzené“ jamboree školních stydlivých teenagerů, domorodých skupin a nevládních organizací, které někteří dlouho považovali za rozhovory OSN o klimatu?
Není pravděpodobné – alespoň podle Jonathana Pershinga, bývalého prezidenta Barack Obamatehdejšího vyslance pro klima.
Pan Trump se pokusil zvrátit americkou klimatickou politiku, když naposledy získal kontrolu nad Bílým domem, ale moc se to nepovedlo, tvrdí pan Pershing.
„I přes tento šok žádná další země nenásledovala Spojené státy při odstoupení od Pařížské dohody,“ říká. „Myslím, že ani tentokrát to nikdo neudělá.“
Jeho optimismus pramení ze skutečnosti, že hnutí MAGA (Make America Great Again) může ignorovat klimatickou realitu, ale ne ekonomickou.
Navzdory sloganu kampaně „Trump kope uhlí“ bylo například za poslední Trumpovy vlády uzavřeno více uhelných elektráren než za vlády Obamy, která je šetrná ke klimatu.
Alternativy k fosilním palivům, jako je větrná a solární energie, jsou stále oblíbenější a jejich cena klesá, což je trend, který bude podle předpovědi pokračovat.
To platí ještě více mezi americkými konkurenty, jako je Čína, která podle pana Pershinga loni zaznamenala 40 % jejího HDP z přechodu na čisté technologie.
„Představa, že by se vzdali tohoto růstu jen proto, že se USA stáhly, se zdá nejen nepravděpodobná, ale vysoce, vysoce, nepravděpodobná,“ řekl.
To může být analýza od zasvěcenců COP. Mezinárodní dohody však dlouho zaostávaly za naléhavostí klimatické krize.
Jednání o zahájení v Baku měla urychlit akci.
Místo toho dorazí vyjednavači s vědomím, že pro pana Trumpa hlasovalo 72 milionů Američanů. Je nepravděpodobné, že jeho popírání změny klimatu bylo hlavním faktorem v jejich rozhodnutí – ale ani to nestačilo, aby je odradilo.
Plány jeho administrativy se mohou ukázat jako další hrbol na cestě k nevyhnutelné budoucnosti s nulovými emisemi uhlíku.
Ale každý klimatolog vám řekne, že i sebemenší zpoždění na této cestě je katastrofální – a více než polovina Ameriky právě signalizovala, že nemá zájem jet rychleji.
Source link