Pod těmito houpačkami leželo Kaspické moře. Nyní se zmenšil | Zprávy z vědy, klimatu a techniky

Na pláži kousek od ázerbájdžánského hlavního města Baku vrže ve větru sem a tam pár opuštěných houpaček.

Byly postaveny tak, aby byly blízko vody Kaspického moře. Nyní je půda pod nimi vyprahlá a jsou to jen pozůstatky toho, co tam kdysi bylo.

Před necelými 20 lety byla země pod nimi pod vodou „Matky Kaspické“, jak tomu tady říkají.

Je to největší vnitrozemská vodní plocha na světě a míza pěti zemí, které ji obklopují.

Ale celé moře se zmenšuje a na tomto kousku pevniny v národním parku Absheron je nyní pobřeží 200 metrů daleko.

„Je to smutné… někdy i srdcervoucí,“ řekla Elana Alizadekterý hrával na jiných plážích v okolí Baku.

„Toto je místo, kde jsme jako malí poprvé objevili, co je to biodiverzita, kde jsme poprvé viděli hady. Vídali jsme želvy, různé druhy ptáků. Hráli jsme si s pískem.“

„A byly to velmi úzké pláže. Teď je to jako bychom byli v jiné zemi.“

Vědci teprve začínají chápat proč.

Upozornění na migraci

Hladiny vody v Kaspickém moři, které leží pod hladinou moře, vždy kolísaly, protože tektonické posuny mění tvar pánve.

Od roku 1996 však klesají téměř nepřetržitě a od roku 2006 ještě rychleji.

Rybolov již klesá, zemědělství narušuje stále slanější voda a kriticky ohrožený tuleň kaspický čelí vyhynutí.

Podle různých studií by do roku 2100 mohla hladina Kaspického moře klesnout o 9 až 18 metrů.

„Toto je víc než ekologická krize. Je to lidská krize,“ varovala tento týden šéfka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Inger Andersenová na akci o ochraně moře během COP29 v hlavním městě Baku.

„Bez naléhavých opatření – včetně globálních opatření na snížení emisí skleníkových plynů – bychom mohli vidět až pět milionů lidí vysídlených z kaspické pánve do poloviny století.“

Detekce otisků prstů

Až donedávna si vědci nebyli jisti, proč voda tak rychle ustupovala. Nyní detekují otisky prstů klimatických změn.

Vyšší teploty vzduchu a měnící se vzorce větru olizují více vody z mořského povrchu.

Teplejší vzduch také vysušuje proudění v některých hlavních řekách, které jej napájejí, řekla paní Alizade, která je nyní poradkyní pro změnu klimatu pro WWF Ázerbájdžán.

Ale je toho víc.

Voda, která přitéká, je již nyní pod tlakem zemědělství, populačního růstu a 14 000 přehrad v okolních řekách, včetně řeky Volhy, která zásobuje Kaspické moře 80 % své vody.

„Je to mikrokosmos globálních problémů životního prostředí, které vidíme,“ řekla Elizabeth Sellwoodová, hlavní poradkyně UNEP, která pracovala na nedávné zprávě zadané Ázerbájdžánem před COP29.

„Pět přímořských států zažívá velké a rušivé změny, které jsou částečně způsobeny změnou klimatu a částečně mnoha dalšími faktory.“

Moře je dokonce domovem něčeho, co pohání jeho vlastní zkázu.

Opírá se o další klíčové aktivum pro region: bohaté zásoby ropy a plynu. Část Ázerbájdžánu poskytuje 60 % vládního rozpočtu.

Ale jejich vrtání znečišťuje vodu a jejich spalování způsobuje další změny klimatu.

Na otázku, zda Ázerbájdžán uznal, že jeho fosilní paliva přispívají k problému, náměstkyně ministra pro ekologii Umayra Taghiyeva odpověděla: „Problém je globální.“

Dodala: „Klimatický systém je velmi složitý… například významný zdroj znečištění může být patrný na jednom kontinentu planety, ale účinky… lze pociťovat kdekoli.“

Tato změna má „obrovský dopad na pobřežní komunity“, řekla Alizade.

Místní obyvatelé nevědí, zda přesunout infrastrukturu, jako jsou ty houpačky, blíže k vodě, protože ta stále ustupuje, řekla.

Přerušena je také lodní trasa Middle Corridor, která přepravuje zboží mezi východem a západem. Mělčí voda znamená, že lodě musí přepravovat lehčí náklady a absolvovat více cest, což způsobuje více emisí.

Na COP29 se pět zemí, které sdílejí Kaspické moře, dohodlo, že budou spolupracovat na ochraně mořských zdrojů, řešení dopadů změny klimatu a spolupráci v oblasti vědy, uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo ekologie.

Skupina však řekla jen málo o řešení rostoucí příčiny: změny klimatu způsobené fosilními palivy.

„Adaptace může jen do určité míry pomoci zemím v regionu,“ řekla Sellwoodová.

Snížení emisí je ale „naprosto zásadní“, dodala.