Starmerova další první výzva je testem jeho pohledu na svět – ale v tichosti buduje spolehlivý tým | Politické zprávy

Sir Keir Starmer tento týden čelí další první výzvě.

Předseda vlády, který je teprve po několika měsících práce, pronese v pondělí svůj první projev na výročním banketu primátora města Londýna.

Bude to vzácná příležitost vidět vůdce labouristů v bílé kravatě a fraku v nablýskaném historickém prostředí Guildhallu, obklopeného bohatými a mocnými. Pokud ovšem Sir Keir nebude následovat svého labouristického předchůdce Gordona Browna a nepokusí se obléknout.

Sir Keir se musí zabývat ekonomikou, chudým dědictvím, o kterém se domnívá, že dostal od konzervativců, a svým odhodláním držet se kurzu stanoveného v nedávném rozpočtu.

Podle konvence se však guildhallský projev premiéra zaměřuje na zahraniční politiku a místo Británie ve světě.

Grandees v jídelně a čekající svět za ní budou naslouchat tomu, jak se utvářejí myšlenky sira Keira od jeho volebního vítězství a po rychlokurzu mezinárodní diplomacie, který absolvoval ve velmi nejistých časech.

Zahraniční záležitosti jsou důležité pro premiéry – a Spojené království

Spojené království „převzalo zpět kontrolu“ hlasováním v referendu o Brexitu. Tato země je nyní nezávislým subjektem mimo velké mocenské bloky Spojených států, Evropské unie, Číny a Ruska a není spojena se zbytkem světa v Africe, Asii, na Středním východě a v Latinské Americe.

Spojené království se musí pokusit o úspěšnou budoucnost pro sebe v době, kdy je rozšířený populistický impuls upřednostňovat národní zájmy před jakýmikoli nadnárodními závazky.

Nový premiér byl po celou dobu, kterou strávil cestováním v zahraničí, snadným cílem. Kritici, kteří navrhují, že měl zůstat doma, musí říci, které z oficiálních angažmá měl zrušit.

Opravdu si myslí, že měl opustit místo Spojeného království u nejvyššího stolu na zasedáních Organizace spojených národů, na summitu G7 západních demokracií? Shromáždění G20 z největších světových ekonomik resp COP29 o změně klimatu?

Říkají, že promarnil čas navazováním inauguračních bilaterálních kontaktů s klíčovými spojenci včetně prezidentů jako Macron, Biden, Trump, Zelenskyy a Scholz?

Debutující premiéři jsou často překvapeni množstvím času, který musí věnovat zahraničním záležitostem. Jak získávají zkušenosti, většina z nich si uvědomuje, že je to jeden z nejdůležitějších aspektů vedení vlády.

Diplomacie má lákadla i pro ně osobně. Je to oblast politiky, kde jednají s rovnými, jinými zahraničními vůdci a mohou přijímat rozhodnutí – v tom nejextrémnějším případě zůstat ve válkách i mimo ně – aniž by museli doma manévrovat kolem kolegů a parlamentu.

Většina ministrů a poslanců vlády se právem zabývá domácími problémy, jako je zdravotnictví, školství a sociální zabezpečení. To ponechává předsedovi vlády a jeho poradcům dostatek prostoru pro výkon státnic.

Na vyslancích záleží téměř stejně jako na nejvyšší funkci

Osobní vztahy předsedů vlád a jejich vyslanců se svými zahraničními protějšky mohou mít významný dopad na národní zájmy.

Nevolení úředníci nebo zástupci, kteří působí v takzvaných „zpětných kanálech“, jsou pravděpodobně důležitější a mají přímější vliv než v jiných oblastech politiky.

Consuelo Thiers, politický psycholog na University of Edinburgh, studuje vůdcovské přístupy k mezinárodním vztahům.

Věří: „Starmerova osobnost se vyznačuje vysokou vírou v jeho schopnost ovládat události, silnou potřebou moci a komplexním přístupem k rozhodování.“

Dosud se pohyboval záměrně, sbíral zkušenosti a vyhýbal se černobílým pozicím. Pomalu také sestavuje tým poradců, který, jak se zdá, naráží na vládu New Labour of Tony Blair a Gordon Brown.

Nejvyšším jmenováním je Jonathan Powell jako poradce pro národní bezpečnost. Powell byl náčelníkem štábu Tonyho Blaira během jeho desetiletí u moci. Byl riskantním účastníkem na zadních kanálech, což vedlo k Velkopáteční dohoda z roku 1998 v Severním Irsku. Předtím byl kariérním britským diplomatem, který sloužil ve Washingtonu DC.

Starmer dříve najal Powella jednorázově, aby vyjednal urovnání budoucnost ostrovů Chagos. Tato dohoda předala suverenitu nad ostrovy Mauriciu, ale americkým silám zachovala přístup na 99 let k vojenské základně Diego Garcia.

Nyní ale hrozí, že dohoda se rozpadne kvůli volbám v USA a na Mauriciu. Týdny před tím, než oficiálně začne být poradcem pro národní bezpečnost, se Powell znovu pohybuje mezi hlavními městy a snaží se najít kompromis.

Marco Rubionominant amerického prezidenta na ministra zahraničí, prohlásil, že toto uspořádání „poskytne komunistické Číně příležitost získat cenné informace o našem zařízení pro námořní podporu“.

Mezitím chce dohodu přezkoumat i nový mauricijský premiér Navin Ramgoolam.

Ostrovy budou pouze prvním příkladem velkého mocenského soupeření mezi americkými a čínskými zájmy, se kterým se bude muset Powell jménem Starmera potýkat.

Přečtěte si další analýzu od Sky News:
Největší společenská změna za půl století
Jde migrace nahoru nebo dolů?
Panika v Rusku, jak rubl uklouzává

Spolehlivý tým by mohl pomoci napravit vztahy EU

Další zásadní vztah Spojeného království je s Evropou.

Starmer znovu potvrdil, že nedojde k návratu ke svobodě pohybu, jednotnému trhu ani celní unii s EU.

Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců však energicky prosazuje vřelé vztahy s evropskými a unijními vůdci.

Tam, kde konzervativci zřídili oddělení pro odchod z EU, Starmer zřídil ředitelství EU v úřadu vlády, oddělené od ministerstva zahraničí, pod vedením ministra Nicka Thomase-Symondse.

Vláda nyní inzeruje vysokého úředníka, aby obnovil vztahy s Bruselem. Očekává se, že tuto práci dostane Michael Ellam, který se s Gordonem Brownem přestěhoval z ministerstva financí na číslo 10, podle deníku The Financial Times.. Ellam je zkušený státní úředník v těžké váze s mnoha kontakty v EU, který během členství Spojeného království pracoval jako předseda výboru pro finanční služby EU.

👉 Klikněte sem a poslechněte si volební dysfunkci ve své podcastové aplikaci 👈

Olly Robbins a Antonia Romeo, dva přední kandidáti, kteří se stanou příštím tajemníkem kabinetu, mají rovněž značné zkušenosti se zahraniční politikou v Bruselu a New Yorku, i když Starmer si může vybrat jednoho ze dvou dalších státních úředníků zaměřených na domácí politiku ze čtyř výběr osob.

Jeho nově jmenovaným ředitelem pro politiku v Downing Street je Liz Lloyd. Byla Powellovou zástupkyní v Blairově vládě a od té doby pracovala jako mezinárodní investor a bankéř v Africe.

Je to méně pravděpodobné, ale někteří doporučovali premiérovi, aby přijal nabídku Nigela Farage a stal se spojovatelem administrativy Donalda Trumpa.

Když se Sir Keir Starmer v pondělí rozhlíží přes kandelábry Guildhallu, může jen naznačit svůj pohled na svět s uklidňujícím vědomím, že v tichosti dává dohromady spolehlivý tým, který mu bude hlídat záda a dávat pozor na národní zájmy v nevyhnutelných zadních kanálech. diplomacie.