Francouzská vláda se zhroutila, když premiér Michel Barnier prohrál hlasování o nedůvěře | Světové zprávy

Francouzská vláda se zhroutila poté, co premiér Michel Barnier prohrál hlasování o nedůvěře.

Vyplývá to z jeho rozhodnutí použít zvláštní pravomoci k prosazení rozpočtu na sociální zabezpečení prostřednictvím dolní komory parlamentu bez konečného hlasování poté, co ústupek na poslední chvíli nestačil k získání podpory krajně pravicového Národního shromáždění (RN).

Nakonec krajně pravicoví a levicoví zákonodárci spojili své síly, aby podpořili vyslovení nedůvěry panu Barnierovi a jeho vládě. Národní shromáždění schválilo návrh 331 hlasy. Bylo potřeba minimálně 288.

Výsledek je poprvé od roku 1962, kdy francouzská vláda ztratila důvěru v hlasování.

Nejnovější Francie: Sledujte živé aktualizace

Očekává se, že pan Barnier, bývalý hlavní vyjednavač EU pro brexit, v brzké době předá svou demisi a demisi své vlády prezidentu Emmanuelu Macronovi.

73letý muž byl jmenován v září a stane se nejkratším úřadujícím premiérem v moderní francouzské republice.

Marine Le Penová, předsedkyně strany Národní shromáždění, po hlasování řekla, že nevyzývá k rezignaci Macrona, ale „narůstá tlak“.

Pan Barnier po výsledku hlasování. Snímek: Reuters
Obraz:
Pan Barnier po výsledku hlasování. Snímek: Reuters

Marine Le Pen se směje během debaty o hlasování o nedůvěře. Snímek: Reuters
Obraz:
Marine Le Pen se směje během debaty o hlasování o nedůvěře. Snímek: Reuters

Macron, když se vracel z prezidentské návštěvy v Saúdské Arábii, řekl, že diskuse o jeho možném rezignaci jsou podle zpráv francouzských médií „předstíraná politika“.

Zítra večer má ve Francii po výsledku hlasování o nedůvěře přednést projev.

Výsledek znamená, že bude muset podruhé jmenovat nového premiéra poté, co červencové parlamentní volby vedly k hluboce rozdělenému parlamentu.

Národní shromáždění, dolní komora francouzského parlamentu, je hluboce roztříštěno a žádná strana nemá většinu. Skládá se ze tří hlavních bloků: Macronových centristických spojenců; levicová koalice Nová lidová fronta; a krajně pravicové Národní shromáždění.

Eskalace politické krize ve Francii hrozila, že druhou největší ekonomiku eurozóny pošle na nejisté území.

Přichází v době napětí v Evropě, kdy se blíží návrat Donalda Trumpa do Bílého domu a válka na Ukrajině se stále protahuje.

Analýza: Barnierovi soupeři ucítili krev a zakulali se po něm


Dominic Waghorn - diplomatický redaktor

Dominic Waghorn

Redaktor mezinárodních záležitostí

@DominicWaghorn

Měl být mužem, který vyhrabe Emmanuela Macrona z díry.

Zkušený vyjednavač, který kroužil kolem Britů během nekonečných vyjednávání o Brexitu.

Krátkodobé mocenské kouzlo Michela Barniera začalo určitým příslibem. Francouzská krajně pravicová vůdkyně Marine Le Penová řekla, že je někým, s kým by mohla obchodovat, ale líbánky byly krátké.

Soupeři pana Barniera ucítili krev a vrhli se na něj. Odmítli pokusy vnést pragmatismus do úkolu vyřešit narůstající francouzskou fiskální krizi. Ve frustraci se pokusil prosadit svůj plán parlamentem, což vyvolalo hlasování o nedůvěře.

Nyní na to doplatil po dlouhé slavné kariéře ve francouzské politice a stal se prvním premiérem, který takový hlas prohrál od roku 1962. Díra, ze které měl svého pána vyprostit, se jen prohloubila.

Jeho bývalí britští antagonisté při vyjednávání o brexitu mohou mít pocit schadenfreude, jiní mohou být sympatičtější.

Jeho pán, prezident Macron, nyní musí najít někoho jiného, ​​kdo se ujme práce, která by mohla být považována za otrávený kalich. Pokus o vyřešení slepé uličky pro ně bude stejně náročný.

Francie utrácí mnohem více, než přináší prostřednictvím příjmů, a tento deficit je neudržitelný, říká Evropská unie. Čím déle však tato nestabilita potrvá, náklady na půjčky pro francouzský stát by se mohly jen zvyšovat, což by mohlo vést ke spirále krize.

A osud prezidenta země je v tom všem ústřední. Emmanuel Macron říká, že ve funkci zůstane do roku 2027 a jeho úřad má podle ústavy páté republiky velké výkonné pravomoci.

Čím více je však ovládá, tím více budou jeho nepřátelé útočit, že jedná nedemokraticky. To může usnadnit nástup krajní pravice k moci, pokud by nakonec byl nucen rezignovat. V sázce je obrovská částka.

Proč se hlasovalo?

Hlasování o nedůvěře panu Barnierovi se zvedlo z ostrého odporu proti jeho navrhovanému rozpočtu na rok 2025.

Tento týden se rozhodl využít zvláštní pravomoci k prosazení svého rozpočtu, protože nezískal podporu od poslanců.

Toto rozhodnutí rozlítilo stranu Národní shromáždění a levicovou alianci Nová lidová fronta (NFP), které mu obě předložily nedůvěru.

Francie se snaží zkrotit masivní rozpočtový deficit, který letos podle odhadů přesáhne 6 % národní produkce.

Rozpočet pana Barniera se snažil snížit fiskální deficit o 60 miliard eur (49,7 miliardy liber) ve zvýšení daní a škrtech ve výdajích.

Jeho cílem bylo snížit schodek v příštím roce na 5 %.

Emmanuel Macron, vpravo, v Saúdské Arábii v den hlasování o nedůvěře. Snímek: Reuters
Obraz:
Emmanuel Macron, vpravo, v Saúdské Arábii v den hlasování o nedůvěře. Snímek: Reuters

Francie pod tlakem EU

Pan Barnier ve svém závěrečném projevu před hlasováním řekl: „Protože tato mise může brzy skončit, mohu vám říci, že pro mě bude ctí, že jsem důstojně sloužil Francii a Francouzům.

„Tento pohyb nedůvěry… udělá všechno vážnější a obtížnější. Tím jsem si jistý.“

Francie je pod tlakem Evropské unie, aby snížila svůj kolosální dluh.

Odhaduje se, že deficit země v příštím roce bez drastických úprav vzroste na 7 %.

Politická nestabilita by mohla tlačit nahoru francouzské úrokové sazby, což by dluh ještě více rozkopalo.


Source link

O nás Adminer

Zkontrolujte také

Žena zemře a tisíce naléhala, aby se přesunula na vyšší půdu, protože „rekordní srážky“ zasáhly Queensland | Světové zprávy

Žena zemřela a tisíce lidí byly vyzvány, aby se kvůli velkým záplavám v severní Austrálii …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *