Kriketový řídící orgán je pod palbou afghánských žen poté, co mu Taliban zakázal hrát, zatímco muži nadále soutěží.
Mezinárodní kriketová rada (ICC) byla obviněna z přijímání „nespravedlivých rozhodnutí“ po zhoršení práv žen podle Afghánistánu tvrdohlaví vládci.
Nyní roste politický tlak, včetně více než 160 poslanců a kolegů, na anglický mužský kriketový tým bojkotovat jejich nadcházející zápas Champions Trophy příští měsíc proti Afghánistánu.
Celkem 25 hráček, které byly vybrány k tréninku v roce 2020 s plánem, že nakonec budou reprezentovat Afghánistán před Taliban převzal v roce 2021, žijí v exilu v Austrálie.
Firooza Amiri je jedním z těch hráčů, kteří nyní sídlí v Melbourne.
Zatímco utekla se svými rodiči a sourozenci do nového života, její širší rodina zůstává doma a ona nyní více než kdy jindy věří, že ženský kriketový tým zastupující Afghánistán dá ženám v zemi nějakou naději.
„Je to pro mě srdcervoucí. Mám všechny své svobody, oni nemohou mít svá základní práva. Mám tetu, která celý život snila o tom, že bude učitelkou a v roce 2020 dostala smlouvu se školou a v roce 2021 s Talibanem.“ Poté, co převzali moc, dostala velmi hlubokou depresi a pokaždé, když s ní mluvím, vždy pláče.
„Dívky vyrůstají bez vzdělání, jsou nuceny se vdávat ve 14 letech. Tyto věci jsou pro mě srdcervoucí. Ženy žijí ve velmi hrozné situaci. Afghánistán se vrátil do velmi minulé doby. Všechny země se zlepšují a oslavují rovnost ale v Afghánistánu není něco jako rovnost.“
Když hráči prchali, museli ještě hrát mezinárodní zápas.
Ženský kriket v zemi teprve začínal, nyní byl zcela vytlačen, přestože pravidla ICC uvádějí, že ženský kriket musí podporovat členské státy.
Amiri si nemyslí, že bojkot zápasu nebo úplný bojkot afghánského mužského týmu je cestou vpřed, ale není pochyb o tom, že ICC nešel do pálky pro afghánský ženský tým.
„Nakonec všechna rozhodnutí pocházejí od ICC a od ICC to pro nás byla nespravedlivá rozhodnutí. Poslali jsme ICC dopis, nikdy nám neodpověděli. Vymlouvají se, vždy říkají, že mají ženy Afghánský tým je složitý Není to složité, je to tak jednoduché jako „chceme mít tým“ – je to velmi snadné.
„ICC musí přestat dělat nespravedlivá rozhodnutí a obrátit svou tvář k ženám z Afghánistánu. Jsme tady, jen sníme o tom, že budeme hrát kriket pro naši zemi.“
Přečtěte si více ze Sky News:
Angličtí kriketoví náčelníci bojkot odmítají
Afghánské ženy sní ve velkém v roce 2025
Malala mluví o životě pod Talibanem
Pokud jde o ICC, záležitost není uzavřena, ale je těžké si představit, jak ji lze v blízké budoucnosti vyřešit.
V prohlášení mluvčího ICC se uvádí: „ICC je nadále úzce zapojen do situace v Afghánistánu a nadále spolupracuje s našimi členy. Jsme odhodláni konstruktivně využít svůj vliv k podpoře ACB (Afghanistan Cricket Board) při podpoře rozvoje kriketu a zajišťování herních příležitostí. pro muže i ženy v Afghánistánu.
„ICC zřídil Afghánskou kriketovou pracovní skupinu, které předsedá místopředseda pan Imran Khwaja, který povede probíhající dialog o této záležitosti.“
Požádali jsme o rozhovor s panem Khwajou, abychom získali aktuální informace, ale zatím ICC nepřišel s odpovědí.
Odpověď od Amiri je však otevřeně kritická. „ICC jako mezinárodní rada nás nikdy neoslovila. Jsme národní hráči. Nikdy nám nepomáhali. Obecně si myslím, že ICC se zaměřuje pouze na mužský tým… nezáleží na tom, která země. ICC vždy mluví o rovnosti, ale neexistuje žádná rovnost, kterou by ICC měl oslavovat.“
Nechce ale, aby byl mužský tým Afghánistánu, kteří jsou na 8. místě světového žebříčku One Day Internationals, zakázán.
„Tolik se snažili dostat tam, kde jsou dnes,“ řekla a dodala, že k tomu také „měli podporu ICC“.
Afghánské hráčky by rády hrály za uprchlický tým, ale i to je zatím odmítnuto.
Amiri řekl: „Chceme jen reprezentovat Afghánistán, dokud budeme na zemi, na hřišti. Pokaždé, když hrajeme, nehrajeme jen za sebe, ale za miliony dívek, které jsou stále v Afghánistánu.“
„Chceme jen zajistit, aby se afghánské ženy necítily zapomenuté.“
Source link