Emocionální Zelenskyy se v exkluzivním rozhovoru otevírá o míru, oběti a rodině | Světové zprávy

V mrazivé mlze nám těžkooděnci kontrolovali pasy a novinářskou akreditaci. Jsme v exkluzivní čtvrti Kyjeva, kde se nachází městský prezidentský palác.

Čekali jsme na téměř opuštěné ulici, dokud nedorazil poradce prezidenta a zavedl nás k další skupině stráží, kteří znovu zkontrolovali naše papíry.

Nakonec jsme byli odvedeni do zadní části paláce, kde se potřetí prověřovalo naše papírování.

Bylo nám řečeno, abychom přišli brzy, aby naše vybavení a tašky mohly být naskenovány a zkontrolovány čichacími psy.

Nejnovější válka na Ukrajině: MI6 odhaluje „překvapivě bezohlednou“ ruskou sabotáž v Evropě

Prošli jsme bezpečnostními oblouky ve stylu letiště a pak jsme museli sundat telefony a hodinky. Hodinky pro mě byly novinkou, protože moje otlučené 35leté hodinky v dnešní době sotva drží čas, natož aby představovaly nějakou bezpečnostní hrozbu – ale nic z toho neměli.

Rychlá kontrola personálu procházejícího chodbami, nikdo z nich také neměl hodinky.

Přišli jsme se setkat a vyslechnout ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, tedy bezpečnost.

Procházel jsem pískovými chodbami, které se staly symbolickou metaforou odporu Ukrajiny Rusko. V těchto stejných chodbách se v ponuré tmě v prvních dnech a týdnech po invazi večer promlouval k národu. Jeho zprávy byly vzdorné a vysílané, aby ukázaly traumatizovanému národu, že on a jeho vláda neuprchli ze země.

Teď jsem čekal na setkání s mužem, který se stal mezinárodně uznávaným.

Viděl mě, jak se dívám ze schodiště nad podlahou jeho kanceláře, a zamával, když náš kameraman připojil mikrofon. Potkali jsme se a vykročili po rozsáhlém schodišti, které je dominantou paláce, a zastavili jsme se, abychom se podívali na obrázek stejných chodeb pokrytých pískem o několik pater níže.

Poznamenal jsem, že to byly tehdy znepokojivé časy, kdy nikdo nevěděl, co se bude dít.

„Nikdo nevěděl,“ řekl.

Přečtěte si více:
Jak se Rusko vyhýbá odhalení svými údery z nebe nad Ukrajinou

Po přivítání s celým týmem Sky News jsme se posadili obsáhlý rozhovor která trvala skoro hodinu.

Jeho myšlenky o členství v NATO a Rusku se dostaly do titulků, ale v našem rozhovoru mě zasáhly jeho odpovědi na otázky, které zkoumaly jeho osobní pocity.

Zeptal jsem se, jestli po tom všem utrpení a smrti, jestli lidé přemýšleli, jestli to všechno stálo za to, že ta oběť byla příliš velká.

Působil emotivně, když tu myšlenku zamítl v nejistých termínech.

„Naši lidé nedali své životy za nic, dali své životy za životy svých dětí a vnoučat a za životy všech dnešních Ukrajinců.

„A tito lidé plní nejen svou osobní, ale i ústavní povinnost bránit svou zemi.“

Říká, že ti Ukrajinci, kteří zemřeli, „již vyhráli“, protože kdyby neobětovali „svůj čas, svůj život, své pohodlí“, Putin by dobyl celou Ukrajinu.

Přečtěte si více:
Putin hrozí, že zasáhne „rozhodovací centra“ na Ukrajině novou raketou

Ve své úplně první odpovědi mi nastínil svůj názor, že i když je geografická celistvost Ukrajiny důležitá, není důležitější než Ukrajinaidentitu – a přežití jeho lidu.

„Bojím se, že ztratím naše lidi. Lidé jsou nejdůležitější, protože všechno v této válce za nezávislost – nejde o půdu, ale o lidi,“ řekl.

„Národ má půdu a ta je velmi důležitá pro vaši identitu, ale nejdůležitější jsou lidé.“

Nakonec jsem se ho zeptal, jak válka ovlivnila jeho rodinu a jeho samotného, ​​a jeho odpověď byla jistě od srdce.

„I když je mezi námi vzdálenost, i když se nevidíme každou chvíli nebo každý den, jsme si velmi blízcí.“

Kolem 52 minut jeho tiskový poradce ukončil rozhovor. Chtěl jsem více času, ale z prezidenta jsem vycítil, že už toho bylo dost.

Podali jsme si ruce a tým se s ním vyfotografoval, než byl odvlečen pryč.

Koneckonců se zdá, že tato válka ještě zdaleka neskončila a on má před sebou hodně práce.