Evropští lídři budou na svém setkání koncem tohoto týdne diskutovat o nových přístupech k migraci, včetně kontroverzní vyhlídky na zřízení center mimo EU pro zpracování žádostí o azyl.
O této myšlence se mluví v rostoucím počtu evropských národů jako o řešení složité otázky imigrace. Zahrnovalo by to zřízení základen v takzvaných třetích zemích, kde by byly umístěny osoby, které se snaží v Evropě požádat o azyl, dokud nebude o jejich žádostech rozhodnuto.
Itálie v současné době financuje vybudování tohoto druhu centra v Albánii pro zpracování některých migrantů, kteří se snaží dostat na její území. Do Itálie budou moci cestovat pouze ti, jejichž nároky budou uznány.
Přečtěte si více:
Německo rozšiřuje „nouzové“ hraniční kontroly na všech devět sousedů
Evropský parlament schválil kontroverzní migrační otřesy
Za tímto účelem se zásadně liší od rwandského schématu prosazovaného poslední britskou vládou, podle níž by se žadatelé o azyl usadili spíše v Africe než v Británii, i když by jejich žádosti byly úspěšné.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nyní potvrdila, že požádala jednu ze svých nejvyšších zástupkyň, Ylvu Johansson, komisařku pro vnitřní záležitosti a migraci, aby „čelila nelegální migraci“, a dále uvedla, že „ měli bychom také pokračovat ve zkoumání možných cest vpřed, pokud jde o myšlenku rozvoje návratových uzlů mimo EU“.
Paní von der Leyenová také řekla EU mohl „vyvodit ponaučení“ z dohody Itálie s Albánií, jakmile bude uvedena do praxe.
Lídři EU se koncem tohoto týdne sejdou v Bruselu, přičemž migrace bude na jejich oficiálním programu. Mimo jiné budou diskutovat o posílení vnější hranice a zrychlení tempa návratů.
Na začátku loňského roku se lídři shodli, že by měl být přijat tvrdší přístup ke snížení počtu lidí procházejících hranicemi EU bez povolení.
Pro řadu pravicových vůdců, včetně Italky Giorgie Meloni a Maďara Viktora Orbana, má toto téma totemický význam, stejně jako vůdci v tak rozmanitých zemích, jako je Finsko, Nizozemsko, Česká republika a Chorvatsko.
Nyní se lídři Francie i Německa, nejdůležitějších zemí EU, ocitli pod tlakem rostoucí podpory pravicových, protiimigračních stran mezi svými domácími voliči. V reakci na to Emmanuel Macron a Olaf Sholz vrhli svou váhu na výzvu k větší akci.
Sky News chápe, že jedním z jejich návrhů budou tvrdší protiopatření vůči zemím, které nesouhlasí s přijímáním neúspěšných žadatelů o azyl zpět. Tyto represálie by pravděpodobně zahrnovaly přísnější vízové kontroly a dokonce obchodní omezení.
Existují však chronické právní problémy při navracení lidí do zemí, které nejsou považovány za bezpečné, jako je Sýrie a Afghánistán. Odhaduje se, že ze všech lidí, kterým je v EU vydán příkaz k deportaci, je skutečně deportováno pouze asi 30 %.
Aby ještě více zkomplikoval situaci migrace, plánuje polský premiér Donald Tusk pozastavit právo lidí žádat o azyl, pokud do jeho země vstoupili z Běloruska.
Přestože se zdá, že plošný zákaz porušuje mezinárodní právo, obavy, které již Evropská komise zopakovala, pan Tusk je stále silný. Řekne vůdcům, že nemá jinou možnost, než to udělat, protože Rusko a Bělorusko zavedly migraci proti jeho zemi.
Pro paní von der Leyenovou není rostoucí vlna politické úzkosti z migrace velkým překvapením.
Před dvěma lety jmenovala Mari Juritsch, Finku s dlouhou kariérou v hraniční kontrole, do nové role návratové koordinátorky pro EU, a paní Juritsch má za to, že hraje ústřední roli při analýze možné role a zákonnosti, těchto hubů.
Source link