Studie zjistila, že lidé ze Skotska, Irska a severovýchodní Anglie jsou schopni rozpoznat falešný přízvuk lépe než ti z jihu.
Našli je vědci z Cambridgeské univerzity Belfast dokázali nejlépe poznat, kdy někdo napodobuje jejich přízvuk, zatímco lidé z Essex, Bristol a Londýn byly nejméně přesné.
Doktor Jonathan R Goodman, odpovídající autor studie z Cambridge’s Leverhulme Center for Human Evolutionary Studies, uvedl, že tým si myslí, že „schopnost odhalit falešné akcenty souvisí s kulturní homogenitou oblasti, mírou, do jaké její lidé zastávají podobné kulturní hodnoty“.
Bylo nabráno asi 50 mluvčích se sedmi anglickými přízvuky a požádáni, aby přečetli věty se svými přízvuky a poté, aby udělali totéž a napodobili jiné přízvuky.
Rozsah akcentů zahrnoval lidi ze severovýchodní Anglie – včetně Tyne and Wear – a z Belfastu, DublinBristol, Glasgowa Essex.
To také zahrnovalo ty, kteří mluvili s Received Pronunciation (RP) – někdy popisovaný jako standardní britská angličtina.
Výzkumníci poté přiměli účastníky, aby si poslechli krátké nahrávky a určili, zda jsou akcenty pravé nebo falešné.
V další fázi studie výzkumníci rekrutovali více než 900 lidí z Velké Británie a Irska, aby si poslechli nahrávky a určili, zda byly akcenty napodobeny nebo ne.
U respondentů ze Skotska, severovýchodní Anglie, Irska a Severního Irska dokázalo 65 až 85 % respondentů říci, zda krátké nahrávky jejich rodného přízvuku byly skutečné nebo falešné.
Mezitím měli ti z Essexu, Londýna a Bristolu úspěšnost v rozmezí od něco málo přes 50 % do 65 % a do 75 %.
Účastníci ve všech skupinách byli v odhalování falešných přízvuků o něco lepší než dokonce pravděpodobnosti, uspěli o něco více než 60 % případů, a ti, kteří mluvili přirozeně v testovacím přízvuku, měli tendenci rozpoznat napodobeniny přesněji než skupiny posluchačů, kteří nejsou rodilími.
Vědci však uvedli, že výsledky by mohly být částečně ovlivněny tím, jak se kulturně vyvíjely akcenty z Belfastu, Glasgow, Dublinu a severovýchodní Anglie za posledních několik století.
Autoři navrhli, že v tomto období došlo k „několika případům kulturního napětí mezi skupinami“ – zejména na jihovýchodě Anglie –, což vyvolalo tlak na ty ze severovýchodu, Belfastu, Dublinu a Glasgow, aby „kladli důraz na na jejich akcenty jako signály sociální identity“.
Poté argumentovali, že „větší sociální soudržnost mezi mluvčími s přízvukem mohla zvýšit rizika představovaná freeriderem z jiných skupin, což si vyžádalo lepší rozpoznávání přízvuku a detekci mimik – vlastnosti pravděpodobně nepotřebují jedinci bez silných kulturních skupinových hranic, jako jsou lidé žijící v Londýně. „.
Vědci ve své studii poukázali na to, že mnoho lidí s essexským přízvukem se do regionu přistěhovalo pouze z Londýna za posledních 25 let.
Přečtěte si více ze Sky News:
Premiér trvá na tom, že labouristé se „absolutně neúčastní“ třídní války
Expertní tým obnoví hlas krále Richarda III
Doktor Goodman k závěrům studie řekl: „Kulturní, politické nebo dokonce násilné konflikty pravděpodobně povzbudí lidi, aby posílili své akcenty, když se snaží udržet sociální soudržnost prostřednictvím kulturní homogenity.
„I relativně mírné napětí, například vpád turistů v létě, by to mohlo mít. Zajímá mě, jakou roli hraje důvěra ve společnosti a jak se důvěra tvoří.
„Jedním z prvních soudů, které člověk udělá o druhém člověku, a když se rozhoduje, zda mu věřit, je to, jak mluví.
„Jak se lidé naučili důvěřovat jiné osobě, která může být vetřelcem, bylo neuvěřitelně důležité v naší evoluční historii a dnes je to kritické.“
Výzkum byl publikován v časopise Evolutionary Human Sciences.
Source link