Minulý rok svět slíbil „přechod“ od fosilních paliv. Za rok, že? | Zprávy z vědy, klimatu a techniky

Je 13. prosince 2023. Vzrušené zprávy o „přelomové“ globální dohodě o klimatu se šíří po celém světě z klimatického summitu COP28 v Dubaji.

Kolem 11:00 unavení diplomaté s kruhy pod očima z divokých, celonočních vyjednávání jásají, pláčou a objímají se.

Americký vyslanec pro klima John Kerry objímá německou ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou. Tinu Stege, divokou zástupkyni z Marshallových ostrovů, která za slib bojovala mezi těmi nejtvrdšími, se tleská.

Oni a více než 190 dalších zemí se právě dohodly na „přechodu od fosilních paliv“ – vyvrcholení dvoutýdenních rozhovorů na konferenci OSN.

To nemusí znít příliš „historicky“, protože spalování fosilních paliv je hlavní příčinou změny klimatu a tyto každoroční rozhovory probíhaly téměř 30 let.

Ale žádný pakt nikdy předtím ani nezmínil slova „fosilní paliva“ – ani ten historický Pařížská dohoda. Vždy čelila odporu ekonomik, které se spoléhají na fosilní paliva, jako je Rusko a Saúdská Arábie.

Bylo to poprvé, kdy tyto země mohly přijmout takový závazek – a bylo těžce vyhráno.

Několik zemí bojovalo zuby nehty, aby se taková slova nedostala do konečné dohody, nyní známé jako „Konsensus SAE“.

Bojovali také o příslib ztrojnásobit obnovitelné zdroje energie do roku 2030, ale i to se dostalo do paktu.

Rychle vpřed do letošního roku, když se v listopadu blíží COP29 v Ázerbájdžánu, je nyní možné říci, zda země dodržely svůj slib – nebo zda to byl jen horký vzduch.

A děje se něco překvapivého.

Dobrá zpráva

Začněme tím, co jde dobře: exploze obnovitelné elektřiny.

Přední světový energetický úřad, Mezinárodní energetická agentura, nedávno vydala svou výroční zprávu sledující energetické trendy.

Analýzou těchto dat Sky News bylo zjištěno, že množství předpovědi obnovitelné energie pro rok 2030 vyskočilo o 13 % ve srovnání s loňskou prognózou.

Energie vyrobená z obnovitelných zdrojů, jako je solární a větrná energie, má stoupat z dnešních přibližně 4 250 GW na téměř 10 000 GW v roce 2030.

To není úplně trojnásobek, ale nárůst minimálně 2,3krát.

Jak probíhá „přechod od fosilních paliv“?

Mysleli byste si, že růst obnovitelné elektřiny by znamenal pokles množství energie z fosilních paliv.

Ke zděšení některých analytiků však částka, kterou svět podle předpovědi použije v roce 2030, nevykázala žádné zlepšení ve srovnání s loňskou prognózou.

A předpokládaná spotřeba uhlí v roce 2030 se od tohoto slibu skutečně zvýšila.

Nyní pravděpodobně spálíme v roce 2030 o 10 % více uhlí, než se předpokládalo loni touto dobou.

Takže ačkoli uhlí, ropa a plyn jsou stále na cestě k vrcholu před rokem 2030 – to je dobře – jejich pokles vypadá pomaleji, než se očekávalo.

To znamená, že emise skleníkových plynů, které se blíží ke svému vrcholu, budou také delší dobu vyšší.

Země, pro které to může být otázka života a smrti, jako jsou nízko položené ostrovní státy, jsou rozhořčeny ubohým pokrokem.

„Malé ostrovní státy si zoufají, že marně čekáme na ohlašovaný prudký pokles produkce fosilních paliv,“ řekl doktor Pa’olelei Luteru ze Samoy, který zastupuje zranitelnou skupinu malých ostrovních národů známých jako AOSIS.

„Běda, říkat něco je jedna věc a ve skutečnosti to znamenat něco jiného.“

Ale proč všechny tyto plány obnovitelné energie neudělaly větší prohlubeň v plánovaném využívání fosilních paliv?

Problém naší „nenasytné poptávky po energii“

Přestože obnovitelné zdroje v mnoha částech světa explodují, naše poptávka po energii také roste.

Dave Jones z energetického thinktanku Ember řekl, že to, co mě ve zprávě „dostalo“, bylo, že svět „i nadále využívá více celkové energie, než kdokoli skutečně očekával“.

Světová poptávka po elektřině bude v roce 2035 o výrazných 6 % vyšší, než se předpokládalo v loňském roce, uvedla IEA při revizi své prognózy.

To znamená, že nárůst obnovitelné elektřiny prostě nemůže držet krok.

Mělo by to být „probuzení“, řekl Jones. „Budeme schopni změnit tuto trajektorii naší rostoucí, nenasytné poptávky?“

Nějaký ten nárůst se samozřejmě očekával.

Camilla Bornová, která v loňském roce poskytovala poradenství různým předsednictvím COP, včetně Spojených arabských emirátů, uvedla, že nárůst poptávky bude „vždy existovat“, jak se země vyvíjejí.

Je to také ukazatel různých průmyslových odvětví, do kterých se přesouváme, jako jsou elektrická tepelná čerpadla a automobily.

Předpovědi ale narušuje ještě něco.

Vzestup a vzestup klimatizace a umělé inteligence

Klimatizace náročná na energii za poslední rok zaznamenala absolutní boom, protože rostou příjmy i teploty, zejména v rozvíjejících se ekonomikách, jako je Indie a Čína.

Indii pekly poslední tři roky po sobě velká vedra, přičemž jedno letos trvalo rekordních 24 dní.

Do roku 2035 má celosvětová poptávka po energii po klimatizaci vzrůst o množství větší, než je dnešní spotřeba elektřiny na celém Blízkém východě.

Problém není nutně v tom, že lidé potřebují zůstat v chladnějším světě v teplejším světě, ale v tom, že mnozí kupují jednotky, které spotřebují dvojnásobné množství energie, než potřebují – něco, co lze zlepšit správnými politikami.

Ale není to jen o rozvíjejících se ekonomikách, je to vlastně „příběh všude“, řekl Jones, přičemž poptávka nyní opět více roste i ve vyspělých zemích.

Kromě toho, jak se naše využívání umělé inteligence šíří, „významný nárůst spotřeby elektřiny z datových center se zdá nevyhnutelný“, uvedla Mezinárodní energetická agentura (IEA).

Další cíl z minulého roku, zdvojnásobit tempo zlepšování energetické účinnosti, má potenciál snížit emise do roku 2030 více než cokoli jiného, ​​uvedla IEA.

Ale v usvědčující obžalobě tento slib „vypadá za dnešního politického nastavení daleko nedosažitelný“, uvedl.

Jones řekl, že bychom se měli pokusit přijít na to, „jak bychom mohli projít tímto přechodem méně plýtváním, než jsme dnes“.

Alternativní způsob, jak měřit pokrok v plnění tohoto závazku, je prozkoumat, jaký dopad budou mít současné klimatické plány zemí na emise skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu.

Podle těchto plánů budou emise v roce 2030 jen o 2,6 % nižší než v roce 2019, zjistil v říjnu klimatický orgán OSN (UNFCCC). Loni předpovídali pokles o 2 %.

Je to „okrajový“ pokrok, ale ani zdaleka se neblíží 43% snížení, které podle vědců potřebujeme. Nové plány mají platit do února a slib také otestují, ale některé země už veslují zpět.

Saúdská Arábie tvrdila, že to byla ve skutečnosti jen jedna možnost na „menu“, zatímco členové G20 se dohadovali o tom, zda ji letos zahrnout do svých vlastních dohod.

Takže slib fosilních paliv něco znamenal?

Born však uvedl, že dohoda na COP28 v Dubaji byla „odrazem toho, kde jsme již byli“, protože přechod od znečišťujících fosilních paliv již začal.

„Je velmi zřejmé, jak hrbolatý a náročný tento přechod bude.“

A země by kvůli slibům tak tvrdě nebojovaly, kdyby nic neznamenaly.

Před uzavřením historické Pařížské dohody na COP21 v roce 2015 byl svět na cestě k oteplení přibližně o 4 °C. Nyní je to mezi 2,6-3,1C – stále vyděračské, ale lepší. Od té doby se globální potrubí uhelných elektráren zhroutilo o 72 % a náklady na solární energii se propadly o 90 %.

Born řekl, i když to stále nestačí, „skutečnost, že (přeměna) probíhá, spíše než aby se jen předpovídalo, že v určitém okamžiku nastane, je velmi odlišný příběh, který v těchto dnech vyprávíme.“

co bude dál?

Příští summit, COP29, začíná v Baku v Ázerbájdžánu 11. listopadu.

Testem pokračující podpory slibu „přechodu pryč“ bude, zda se dostane do letošní konečné dohody.

Zdá se, že hostitelská země Ázerbájdžán – hlavní producent ropy a zemního plynu – by ráda přehlédla uhlovodíkový hlavolam.

Její hlavní vyjednavač Yalchin Rafiyev nedávno novinářům řekl: „Chceme mít vyváženou (dohodu), ale zároveň… Každá COP má některé hlavní očekávané výsledky. Letos jsou to finance.“

A je pravda, že COP29 byla nazvána „finanční COP“, protože jejím primárním cílem je dohodnout se na novém fondu – známém jako Nový kolektivní kvantifikovaný cíl – na úhradu klimatických opatření v rozvojových zemích.

Čím více peněz, tím rychleji si chudší národy mohou dovolit vzdát se fosilních paliv.

Tasneem Essop z Climate Action Network, která zastupuje více než 1000 globálních ekologických nevládních organizací, řekl: „Rozvojové země nedostávají kritickou podporu, kterou potřebují, a proto musí COP29 splnit ambiciózní cíl financování klimatu.“

Dodala: „Čas jednat je nyní. Závisí na tom naše budoucnost.“