Proč chce Trump Grónsko a Panamský průplav? | US News

Od vítězného znovuzvolení vyjádřil nově zvolený prezident Donald Trump zájem o získání Grónska a Panamského průplavu.

Na úterní tiskové konferenci řekl Mr Trumf řekl nemohl novináře ujistit že vojenský nebo ekonomický nátlak by nebyl použit k pokusu získat kontrolu nad oběma oblastmi.

„Mohu říci toto, potřebujeme je pro ekonomickou bezpečnost,“ řekl.

Tato dvě místa, která nejsou geograficky blízko sebe, mají pro nastupujícího prezidenta různé zájmy.

Ale jeho touha se jich obou zmocnit vyvolala nesmírný odpor.

Proč chce Trump Grónsko?

Grónsko je poloautonomní území Dánska, zakládajícího člena NATO a je domovem velké americké vojenské základny. Má 57 000 obyvatel a je součástí Dánska již 600 let.

Ostrov, který se rozkládá na polárním kruhu mezi USA, Ruskem a Evropou, nabízí jedinečnou geopolitickou výhodu, kterou Amerika sleduje již více než 150 let.

Je to ještě cennější, protože Arktida se více otevírá lodní dopravě a obchodu.

Myšlenka koupě Grónska není pro pana Trumpa novým nápadem, protože přišla během jeho prvního funkčního období. Od té doby ale znovu zopakoval, jaký přínos by to mohlo mít pro americkou národní bezpečnost.

„Potřebujeme větší účely národní bezpečnosti,“ řekl Trump. „Říkali mi to už dlouho, dlouho předtím, než jsem vůbec běžel.

„Lidé vlastně ani nevědí, že na to Dánsko má nějaké zákonné právo, ale pokud ano, měli by se ho vzdát, protože to potřebujeme pro národní bezpečnost.“

Nárok pana Trumpa na ostrov se shodoval s návštěvou jeho syna Donalda Trumpa Jr., který byl v Grónsku na natáčení dokumentu, sdělila americká partnerská síť Sky News, uvedla NBC News.

Analýza: Trumpovy hrozby by mohly být pro NATO zkouškou make-or-break

Bohaté na přírodní zdroje

Kromě své polohy má Grónsko bohaté naleziště různých přírodních zdrojů.

Uvnitř ostrova jsou uzamčeny cenné nerosty vzácných zemin potřebné pro telekomunikace, stejně jako uran, miliardy nevyužitých barelů ropy a obrovské zásoby zemního plynu, které byly dříve nedostupné, ale stále méně.

Mnohé ze stejných nerostů jsou v současné době většinou dodávány z Číny, takže další země, jako jsou USA, mají zájem využívat dostupné zdroje blíže k domovu.

Sedadlo v první řadě kvůli klimatické krizi

Víc než ropa, plyn nebo nerosty má Grónsko hodně ledu – a poskytuje místo v první řadě globální klimatické krizi.

Pokud by led roztaje, změnilo by to pobřeží po celém světě a má potenciál dramaticky změnit vzorce počasí.

Ve skutečnosti je v Grónsku dostatek ledu, že kdyby celý roztál, světová moře by stoupla o 24 stop (7,4 m).

Grónsko také ovlivňuje činnost hurikánů a zimních bouří. Díky svým horám ledu má schopnost měnit vzorce v tryskovém proudu, který přináší bouře po celém světě a určuje denní počasí.

Často, zejména v zimě, blokující systém vysokého tlaku u Grónska způsobuje, že se arktický vzduch vrhá na západ a na východ a žene se přes Severní Ameriku a Evropu, řekl agentuře AP odborník na zimní počasí Judah Cohen.

„Grónsko není na prodej“

Dánská premiérka Mette Frederiksenová v rozhovoru s dánskou televizí TV2 na vyjádření pana Trumpa řekla, že nevěří, že by USA použily vojenskou nebo ekonomickou sílu k zajištění kontroly nad Grónskem.

„Grónsko není na prodej,“ řekla Frederiksenová a dodala: „Musíme zůstat v klidu a držet se našich zásad.“

S odkazem na USA jako na „nejdůležitějšího a nejbližšího spojence Dánska“ řekla, že vítá, že se USA více zajímají o arktický region, ale řekla, že to bude muset být provedeno způsobem, který „bude respektovat grónský lid“.

Grónský premiér Mute Egede v minulosti požadoval nezávislost na Dánsku, ale prohlásil, že nemá zájem na tom, aby se tento ostrovní stát stal součástí USA.

Zatímco Aaja Chemnitz, grónská poslankyně dánského parlamentu, dodala: „Většina lidí to nechce.

„Myslím, že to někteří lidé považují za docela neuctivé. A způsob, jakým to bylo provedeno, a jen skutečnost, že říkáte, že si můžete koupit jinou zemi.“

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot také věc zvážil, když ve středu řekl, že Evropská unie nenechá „ostatní národy světa napadnout její suverénní hranice, ať jsou kdokoli“.

„Pokud se mě ptáte, zda si myslím, že Spojené státy napadnou Grónsko, moje odpověď je ne.
období, kdy jde o přežití nejschopnějších? Pak je moje odpověď ano,“ řekl pan Barrot.

Proč chce Trump Panamský průplav?

Panamský průplav je vodní cesta, která spojuje Karibské moře s Tichým oceánem. Funguje jako zkratka, šetří čas a náklady na přepravu zboží, uvádí web Velvyslanectví Panamy.

Za vlády Jimmyho Cartera byla kontrola nad kanálem předána z USA do Panamy v roce 1979, přičemž USA ukončily své společné partnerství při kontrole strategické vodní cesty v roce 1999.

Nyní jej spravuje Panamská správa pro průplav, autonomní vládní subjekt, ačkoli jeden dodavatel se sídlem v Hongkongu provozuje dva přístavy, které jsou k němu připojeny, uvedla NBC.

Trump tvrdil, že USA jsou zacházeno nespravedlivě když jsou její lodě „přetíženy“ vyššími sazbami za plavbu po kanálu než lodě jiných zemí.

Tvrdil, že Panama je v „porušení“ dohody s USA a že „Čína ji v podstatě přebírá“.

„Dali jsme Panamský průplav Panamě. Nedali jsme ho Číně,“ řekl Trump v úterý. „Zneužili ten dar.“

Panamský prezident Jose Raul Mulino minulý měsíc ve videoprohlášení popřel, že by Čína měla vliv na kanál, a zavrhl myšlenku, že by USA nad ním převzaly zpět autoritu.

„Každý metr čtvereční kanálu patří Panamě a bude to tak i nadále,“ řekl.

Mohl by to Trump skutečně udělat?

Nastupující prezident nabídl několik podrobností o tom, jak by mohl uskutečnit své plány na růst americké stopy, i když během tiskové konference slíbil vrátit zemi do „zlatého věku“ lepší národní bezpečnosti a „zdravého rozumu“.

Pokud jde o Grónsko, Trump navrhl, že uvalí cla na Dánsko, pokud odmítne jeho nabídku na koupi ostrova.

To by mohlo ztížit situaci dánským společnostem, zejména výrobcům léků, jako je Novo Nordisk, která prodává lék na hubnutí Wegovy a lék na cukrovku 2. typu Ozempic, uvádí investiční časopis Barron’s.

Eswar Prasad, profesor obchodní politiky na Cornellově univerzitě, magazínu řekl, že Trumpova administrativa by mohla upravit konkrétní cla tak, aby se zaměřovala na produkty vyráběné dánskými společnostmi bez ohledu na to, kde jsou vyráběny.