Šéf NATO řekl, že Putin používá Ukrajinu jako „zkušební prostor pro experimentální střely“ a „nezajímá se o mír“ | Světové zprávy

Ruský prezident Vladimir Putin využívá Ukrajinu jako „zkušební prostor pro experimentální střely“ a „nezajímá se o mír“, varoval generální tajemník NATO.

Mark Rutte to řekl, když se ministři zahraničí z 32 členů aliance sešli v Bruselu na dvoudenní schůzce, kde bude několik diskusí o Ukrajině.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha v dopise svým protějškům z NATO před setkáním uvedl, že jeho země se nespokojí s ničím menším než s členstvím v NATO, aby byla zaručena její budoucí bezpečnost.

válka na Ukrajině: Nejnovější aktualizace

Přichází jako nově zvolený prezident USA Donald Trump Všeobecně se očekává, že bude usilovat o mírovou dohodu mezi Rusko a Ukrajina kdy 20. ledna nastoupí do úřadu.

Pan Rutte, bývalý nizozemský premiér, to řekl v Belgii pane Putine neměl zájem o mír a snažil se dobýt další ukrajinské území, protože si „myslí, že může zlomit odhodlání Ukrajiny i naše, ale mýlí se“.

Řekl také: „Ruská agrese nevykazuje žádné známky ústupu – právě naopak – Putin zesiluje svou rétoriku a bezohledné činy.

„Využívá Ukrajinu jako testovací prostor pro experimentální rakety a rozmisťuje se Severokorejští vojáci v této nelegální válce.„

Nová ruská zbraň

Zdá se, že šéf NATO měl na mysli použití nové balistické zbraně, přezdívaný „Oreshnik“který byl koncem listopadu odpálen na ukrajinské město Dněpr.

Pan Sybiha ve svém dopise uvedl, že pozvání ke vstupu do NATO by odstranilo jeden z hlavních ruských argumentů pro vedení jeho války – totiž zabránění Ukrajině stát se členem aliance.

Očekává se však, že spojenci NATO obcházejí výzvu Kyjeva k okamžitému pozvání na bruselskou schůzku.

Přichází poté, co Keith Kellogg, bývalý generál, kterého Trump nedávno jmenoval svým zvláštním vyslancem pro Ukrajinu a Rusko, se začátkem tohoto roku stal spoluautorem článku, který volal po odložení členství Ukrajiny v NATO „na delší dobu“ výměnou za „mírová dohoda s bezpečnostními zárukami“.

Ukrajina však trvala na tom, že nepřijme nic menšího než členství v NATO, a citovala pakt před 30 lety, podle kterého se vzdala jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky od hlavních mocností, které se ukázaly jako bezcenné.

„Musíme se vyvarovat chyb“

Pan Sybiha se při příchodu na zasedání NATO oháněl kopií této dohody, známé jako Budapešťské memorandum, a řekl: „Tento dokument nedokázal zajistit ukrajinskou bezpečnost a transatlantickou bezpečnost, takže se musíme vyvarovat (opakování) takových chyb.“

Přečtěte si více ze Sky News:
Jihokorejský parlament odhlasoval zrušení stanného práva
Majetkový magnát prohrál odvolání proti rozsudku smrti
Sýrie tvrdí, že její útoky s Ruskem zabily nejméně 400

Další vojenská pomoc Ukrajině

Mezitím pan Rutte řekl, že nejnaléhavějším problémem bylo poskytnout Kyjevu více zbraní k odražení ruských sil.

V Bruselu řekl: „Schůzka v příštích dvou dnech se velmi soustředí na to, jak zajistit, aby Ukrajina, kdykoli se rozhodne vstoupit do mírových rozhovorů, tak učinila z poziční síly.

„A abychom se tam dostali, je zásadní, aby na Ukrajinu bylo pumpováno více vojenské pomoci.“

Šéf NATO dodal, že vítá nedávná oznámení o další vojenské pomoci Ukrajině ze strany Spojených států, Německa, Švédska, Estonska, Litvy a Norska.

V pondělí USA oznámily nový balíček zbraní pro Ukrajinu v hodnotě 725 milionů dolarů (570 milionů liber).

Posun ve Starmerově postoji

Přišlo ve stejný den, kdy britský premiér Sir Keir Starmer naznačil posun ve svém postoji k válce, když řekl, že britskou politikou je „umístit Ukrajinu do co nejsilnější pozice pro vyjednávání“.

Teprve minulý měsíc sir Keir i francouzský prezident Emmanuel Macron slíbili „neochvějně podporovat Ukrajinu a tak dlouho, jak to bude nutné k zmaření ruské útočné války“.

Pokud proběhnou jednání a dohodnou se na nějakém kompromisu, mnozí pozorovatelé pravděpodobně řeknou, že to znamená, že ruská agrese alespoň do určité míry převládne.

Navzdory očekávání, že Trumpova administrativa bude tlačit na mírová jednání, americký think-tank uvedl, že komentáře zevnitř Ruska naznačují, že se pan Putin nebude angažovat v ničem, „co by mělo za následek něco menšího než totální ukrajinskou kapitulaci“.

Institut pro studium války (ISW) zaznamenal poznámky, které učinil Konstantin Malofeev z Kremlu pro Financial Times, že pan Putin pravděpodobně odmítne jakýkoli plán na mírová jednání, který Trump předloží, pokud plán nezohlední ruské „bezpečnostní obavy“.