Trumpova nepředvídatelnost zavádí britskou vládu do neznáma | Politické zprávy

Nebylo to ještě oficiální, ale Sir Keir Starmer byl ve středu ráno přímo z bloků, aby poblahopřál prezidentu Trumpovi k jeho brzkému vítězství – když se Amerika zmítala z voleb, které se změnily z toho, že byly příliš blízko na to, aby se daly vyvolat, v důrazné, definitivní a rychlé volby. vyhrát.

Prezident Trump se zúčastnil volebního kolegia, lidového hlasování a Senátu.

Vítězství je nesmírně důležité – nejen pro rozdělenou Ameriku, která má nyní ve svém čele prezidenta, který vedl kampaň, která hrála na strachu, ekonomické a sociální nejistotě a křivdě – ale také pro Spojené království a Evropu.

Americké volby zvolily vůdce silného muže pro nejisté časy a do Bílého domu vstupuje s obrovským mandátem. Jak se rozhodl tuto moc ovládat, záleží nám všem.

Pro labouristickou vládu to bude náročnější diplomatický test, než jaký by potkal konzervativní.

Sledujte živé aktualizace – Trump vyhrál americké volby

Jak Donald Trump poznamenal, když on a pane Keir na večeři v Trump Tower v září před volbami, on a Starmer nejsou přirození spolubydlící.

„Jste liberál, takže nebudeme vždy souhlasit,“ řekl údajně britskému premiérovi u večeře. „Ale můžeme spolupracovat.“

Sir Keir, bývalý právník v oblasti lidských práv a součást sesterské strany demokratů, a Donald Trump, drzý, obchodně uzavírající miliardář, k sobě zjevně nepatří.

Pro Donalda Trumpa jsou vztahy důležité. Trefil se do toho s Borisem Johnsonem, ale s Theresou May se nikdy nemazlil.

Sir Keir se bude snažit zachovat klid a pokračovat. Bylo mi řečeno, že premiér je toho názoru, že „není to o tom, co Trump říká, ale co dělá“.

Zjevně není preferovanou volbou vedení labouristů, ale ti v čísle 10 jsou pragmatičtí a na výsledek se připravují několik měsíců.

„Pro nás budou vždy existovat oblasti společného zájmu než přesahovat stranickou politiku, stejně jako zvláštní vztahy,“ řekl jeden z vysokých představitelů.

„Náš přístup je takový, že je to v konečném důsledku pro americký lid, který si jasně vybral, koho chce být prezidentem – a naší odpovědností je, aby tento vztah fungoval v národním zájmu Spojeného království.

„Proto si premiér v září našel čas na večeři s prezidentem Trumpem – a to byl velmi úspěšný večer. Je štěstí, že ten čas máme, takže nezačínáme od nuly.“

Už tu byly momenty možného napětí, které premiér oprášil jako bezvýznamné, vědom si toho, že není moudré šťourat do medvěda.

Když jsme cestou na summit Commonwealthu na Samou podal Trumpův volební tým stížnost na labouristy a obvinil je z „nehanebného zahraničního vměšování“ do amerických voleb na pomoc Harrisova kampaň.

Stalo se tak po zprávách médií o kontaktu mezi agenty Číslo 10 a Harrisovým týmem a zjevném úsilí o dobrovolnictví.

Sir Keir klidně zahnal obavy stranou a odmítl se vrhnout na návnadu – navzdory tomu, že někteří z jeho nejvyšších zaměstnanců byli osobně terčem Trumpovy stížnosti.

Mezitím, David Lammyministr zahraničí, strávil v posledních měsících značnou část svého času s republikány – přičemž jeho příznivci trvali na tom, že zemní práce se „vyplatily“.

„Teď ho znají a má dobré vztahy s JD Vancem,“ řekl jeden z příznivců.

Také mi bylo řečeno, že minulá ostrá kritika prezidenta Trumpa ze strany pana Lammyho – kdysi označil Trumpa za „neonacistického sociopata“ – je dávno zapomenuta.

„Nebude mít zášť, když se k němu budete chovat s respektem, když je ve funkci,“ trval na svém jeden ze zasvěcených.

V následujících měsících se uvidí, zda se to potvrdí, ale vládní zasvěcenci mi poukazují na to, že důvodem, proč sir Keir vzal pana Lammyho na Trumpovu večeři v New Yorku, bylo otestovat vodu.

„Byl to úspěšný večer. Kdyby došlo k nějakému problému, prezident Trump by něco řekl,“ řekl jeden z nich.

Sir Keir byl vždy pragmatický, nálada ve vládě byla ve středu docela vyrovnaná, když se Londýn probudil po vítězství Trumpa.

Mnoho zaměstnanců labouristů přešlo podpořit kampaň Harrise, další členové týmu Starmer se zúčastnili sjezdu demokratů v tradiční tradici těchto dvou sesterských stran.

Byla to vláda, která chtěla vítězství demokratů.

Jak mi řekl jeden zasvěcený ve středu ráno: „Do poslední chvíle jsem doufal, že nevyhraje. Ale má a jsme tady.“

Ve Spojeném království panuje spousta obav z toho, co by Trump 2.0 mohl znamenat.

Pro začátek pohrozil celoplošnými obchodními cly na všechny obchodní partnery ve výši 10 % až 20 %, zatímco pro hlavního rivala USA Čínu stanovil zvláštní zacházení se cly až 60 %.

Celoplošná cla by zasáhla miliardy liber britského automobilového, farmaceutického a lihovinového exportu.

Přečtěte si analýzu:
Trump 2.0: Síla přesahující jeho nejdivočejší představivost
Harrisův tým bude hledat odpovědi
Co Trumpova výhra znamená pro Spojené království

Jeden vysoce postavený vládní představitel mi řekl, že válčili se scénáři, ale nevěděli, jak se vyvinou nadcházející měsíce, a poznamenal, že politické vítězství Trumpa doma by ho mohlo ještě více odvážit.

„Jsme velmi dobře připraveni, ale musíte se smířit s nepředvídatelností, která je klíčovým rysem Trumpa,“ řekl vysoký představitel.

„Velká Británie nemá obchodní deficit se zbožím se Spojenými státy, takže možná nejsme na prvním místě v jeho seznamu hitů, ale takové čisté zametání (politicky) v něm pravděpodobně vyvolává pocit, že byl plně ověřen.“

Tyto scénáře sahají od plnohodnotných obchodních válek po mírnější protekcionistická opatření, s nimiž Spojené království již žilo v rámci zákona Bidenovy administrativy o snížení inflace – který byl navržen tak, aby přivedl podniky do USA prostřednictvím stovek miliard daňových pobídek.

„To, co říká v zápalu kampaně a co se skutečně stane, se může lišit. Během přechodu (Trump bude inaugurován 20. ledna) máme příležitost argumentovat, že cla budou mít obrovský dopad i na USA,“ dodal. řekla starší postava.

„Těžko říct, co to pro nás teď bude znamenat. Budou to mít obchodní důsledky, ale není jasné, jestli to budou paušální cla, která rozpoutá obchodní válku s Čínou, ve které všichni cítíme bolest, nebo mírně protekcionistické věci, které USA to dělají léta.

„V noční můře obchodního scénáře obrovských cel… pokud k tomu dojde, způsobí, že Brexit bude vypadat jako vystřižený papír.“

👉 Poslouchejte Politics At Jack And Sam’s ve své podcastové aplikaci👈

Pro Spojené království, mimo EU a jednání s Čínou a USA, by cla mohla být obzvláště akutní a způsobit potíže na domácím trhu.

Jako velký obchodní národ by cla měla velký inflační dopad na zboží.

„Mělo by to velký dopad na to, jak musíme čelit Číně a Evropě, a vytváří odvetné obchodní války,“ řekl jeden člověk obeznámený s plánováním scénáře.

„Nuti nás to vybrat si. Čelíme více Americe, čelíme více Číně?

„Jsme odhaleni jako obchodující národ, protože jsme relativně málo mezi blokem EU, Čínou a USA. Budeme tedy neúměrně ovlivněni a nemáme žádné velké přátele, se kterými bychom se mohli kamarádit, takže budeme stlačeni.“ „

Není také jasné, jak se plochá cla propojují s tolik vychvalovanou obchodní dohodou po brexitu, o kterou kdysi stál Trump, ale prezident Biden ne.

Labouristická vláda zatím nemá jasno, jak by to mohlo být přehodnoceno, nebo zda to chtějí, ve světle jak Trumpova protekcionismu, tak labouristických červených linií ohledně otevření NHS soukromým farmaciím nebo zemědělství dovozu geneticky modifikovaných produktů.

Vyhlídka represivních cel, která přinutí Spojené království ke stolu, je pravým opakem toho, co vláda chce.

Mohla by však existovat nějaká střední cesta?

Jeden vládní úředník tvrdí, že by mohl existovat prostor pro spolupráci v oblasti bezpečnosti nebo technologie, která se liší od plnotučné obchodní dohody.

Existuje určitá naděje, že tvůrce dohody Trump by mohl být takovým vazbám otevřený.

Pro širší zahraniční politiku je Trump v Bílém domě významnou změnou a britská vláda se připravuje na jeho odlišný přístup.

Zasvěcení přiznávají, že je to značně nejisté.

Prezident Trump – ve svém zaměření v těchto volbách na domácí americkou ekonomiku a hranice – jasně nevysvětlil, jak hodlá jednat s širším světem v záležitostech Ukrajiny, Blízkého východu nebo Číny.

Jasné je, že v prvním Trumpově mocenském období se ke starým spojencům často choval drsně – kritizoval evropské přátele kvůli slabým výdajům na obranu a dokonce měl vyhlídky na odchod z NATO.

Někteří členové NATO se nyní obávají, že jeho návrat povede ke snížení závazku USA k evropské bezpečnosti a ukončení vojenské podpory na Ukrajině.

Slíbil, že ukončí válku, pokud se vrátí do Bílého domu, ale neupřesnil, jak přesně to zamýšlí udělat.

To platí také o válce mezi Izraelem a Hamásem v Gaze a válce mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu.

Trump slíbil přinést „mír“ na Blízký východ, ale neřekl jak. Se svým tvrdým postojem vůči Íránu by Trump mohl nakonec nabídnout větší vojenskou podporu USA pro Izrael. Zatím je to prostě nejasné.

Britská vláda bude chtít nyní v tomto přechodném období získat publikum u Trumpa a jeho týmu, aby prosazovali zájmy Spojeného království a Evropy.

Ve vládě se však také uznává, že nyní je pro evropské spojence ještě naléhavější, aby po vítězství Trumpa zvýšili výdaje na obranu.

„Náš přístup bude spočívat v tom, že se budeme dívat na to, jak jedná, spíše než na to, co říká,“ řekl jeden britský úředník.

„On (Trump) měl audienci u Zelenského, který znovu zopakoval své „dobré diskuse“ s Trumpem o plánu vítězství v září. Ale souhlasíme s ním, že Evropa potřebuje udělat více (ve výdajích).

V tom všem je také domácí otázka pro sira Keira.

Rozdmýchá vítězství Trumpova populismu a politiky křivdy ty plameny tady ve Spojeném království?

Labouristé jsou až příliš živí hrozbou reformy, která získala pět křesel, byla druhá v desítkách dalších a v červencových volbách získala 14 % hlasů.

Vláda sira Keira ví, že pokud nesplní své sliby, bude čelit odporu.

Ve vládě bude také zřejmá obava, že Trumpovo zvolení v USA přispívá ke globálním proudům směřujícím k populistické pravici i v Evropě, přičemž Marine Le Penová je nyní oblíbenou bookmakery, aby se příští prezidentkou Francie v roce 2027 stala.

Priority prezidenta Trumpa budou nepochybně domácí, jak řekl americkému lidu ve svém vítězném projevu, že dodrží své sliby, že utěsní americko-mexickou hranici, deportuje miliony imigrantů bez dokumentů a napraví americkou ekonomiku.

Ale jeho sliby americkému lidu se dotýkají i našich životů.

Jeho příslib plošných cel za účelem obnovení výrobní základny USA by mohl zasáhnout naši ekonomiku, zatímco jeho závazek ustoupit z role Ameriky jako globálního policisty k více izolacionistickému přístupu by mohl ovlivnit i bezpečnost Evropy.

Je to největší návrat v politické historii – a bere do neznáma nejen Ameriku, ale i její staré spojence.